Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rytmický systém indické klasické hudby jako zdroj inspirace západních skladatelů
Reindl, Tomáš ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; HOŘÍNKA, Slavomír (oponent)
Tato práce pojednává o možnostech, jakými se západní skladatelé inspirují rytmickými koncepty severoindické a jihoindické (karnatické) klasické hudby. V textu je celá řada příkladů z děl evropských, amerických i kanadských skladatelů, kteří se indickou rytmikou různým způsobem inspirovali. Mezi tyto skladatele patří i takoví klasikové hudby 20. století, jako Olivier Messiaen, Miloslav Kabeláč, či Philip Glass, u nichž tento fenomén představoval naprosto zásadní impuls při formování jejich osobitého hudebního jakzyka. Autor sám se indickou klasickou hudbou dlouhodobě zabývá a různé skladatelské postupy, inspirované indickou rytmikou, zde z demonstruje na příkladech z vlastní tvorby.
Bas jako projev periodicity v hudbě
Esterle, Vojtěch ; MRKVIČKA, Luboš (vedoucí práce) ; HOŘÍNKA, Slavomír (oponent)
V této práci je nejprve definována funkce basu jako základu harmonické hierarchie. Dále jsou sledovány různé podoby basu v jednotlivých epochách hudebních dějin a jejich vztah k dobovým pojetím harmonie. Následně je nastolen problém potlačení basu v avantgardní hudbě 20. století, jeho nový návrat je nalezen v hudebním minimalismu a spektralismu. Práce je založena na myšlence příbuznosti principů, které zakládají harmonické a rytmické hierarchie, díky které může být basová funkce zastoupena na úrovni rytmické pulsace.
Úvod do rytmického systému indické klasické hudby.
Reindl, Tomáš ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; HOŘÍNKA, Slavomír (oponent)
V této práci autor od základu vysvětluje principy, koncepty a formy rytmického systému indické klasické hudby, který je jedním z nejsofistikovanějších na světě. Jedná se o problematiku, o které v českém jazyce dosud žádná samostatná studie sepsána nebyla. Práce je rozdělena do dvou oddílů, ve kterých se samostatně pojednává o systému severoindickém (hindustánském), a jihoindickém (karnatickém), které sice vycházejí ze společných kořenů, jsou však mezi nimi i značné rozdíly. Pro každou z těchto dvou větví indické klasické hudby jsou detailně vysvětleny různé typy rytmických forem a jejich stavba, dále rytmické cykly (tála), způsoby jejich počítání a využití v praxi. Pro Indii je typická recitace rytmů pomocí speciálních slabik (bol), k jejichž pochopení je nezbytné seznámit se i se základy hry na bubny tabla a jejich tradičním repertoárem. Autor sám se této problematice věnuje dlouhodobě, studoval ji přímo od indických učitelů. Jako hráč na bubny tabla tuto hudbu i prakticky provozuje a jako skladatel se těmito principy inspiruje.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.